Vápník je jedním ze základních prvků nezbytných pro správné fungování těla. Je hlavní složkou, která buduje kosti a zuby. Ale to není vše, protože se podílí i na srážení krve. Jeho nedostatky jsou u lidské populace relativně časté, proto je důležité znát látky, které mohou snižovat jeho biologickou dostupnost – tj. schopnost být tělem vstřebán.
Mnoho faktorů ovlivňuje schopnost těla vstřebávat vápník, včetně: našeho věku, stravy, původu vápníku. Na některé z nich nemáme vliv, na jiné ano. Dnes se zaměřím na popis složek potravy, které ovlivňují jeho biologickou dostupnost.
Vitamin D
Vitamin D hraje důležitou roli při vstřebávání vápníku. Stimulací syntézy kalcium-váznoucího proteinu s erytrocyty umožňuje jeho transport z střev do příslušných buněk těla. Navíc vitamin D podporuje zpětnou resorpci vápníku, čímž zabraňuje nadměrným ztrátám vápníku močí. Pro zajištění správného množství vitaminu D (30-50 µg/ml 25-hydroxycholekalciferolu v krvi) byste měli mezi 10-15 hodinou asi 15-20 minut vystavit 18 % těla slunci bez použití opalovacího krému. Je velmi obtížné ho zajistit pouze stravou. Nedostatek vitaminu D způsobuje snížení příjmu vápníku asi o 30-50 % až na maximálně 15 %. Dlouhodobě to může vést k poruchám mineralizace kostní matrix, osteomalacii, křivici a osteoporóze [1] [2].
Vitamin C
Vitamin C může pocházet například z šípků, aceroly, černého pepře, černého rybízu, pomerančů, kiwi. Díky němu se vápník lépe vstřebává, ale není to jen vápník, který stojí za zmínku, protože přítomnost vitaminu C zvyšuje také vstřebávání železa a hořčíku [3].
Hořčík
Hořčík ovlivňuje transport vápníku a draslíku přes plazmatické membrány a transport vápníku do a z kostí. Hořčíkové soli obalují minerál nazývaný hydroxyapatit v kostech. Ten se skládá z vápníku a fosforu a tvoří kostru pojivové tkáně, která ovlivňuje pevnost kostí. Hořčík je pro jeho tvorbu nezbytný. Potraviny bohaté na hořčík jsou například sezam, mák, mandle, pistácie, dýňová semínka, celozrnný chléb, otruby, klíčky, pohanka a mnoho dalších [4].
Fosfor
Vstřebávání vápníku není ovlivněno, ale při dlouhodobém užívání antacid jako hydroxid hořečnatý a hydroxid hlinitý vznikají nerozpustné fosforečné soli, které způsobují hypofosfatémii (nedostatek fosforu), což nakonec vede ke zvýšenému, ale zároveň zvýšenému vylučování vápníku močí. Celkově to vede ke snížení hladiny vápníku v těle. Pro zajištění správné koncentrace vápníku v těle je proto důležité dbát na poměr vápníku k fosforu. Za optimálních podmínek by měl být 1:1 [4].
Bílkoviny
Bílkoviny mohou ovlivnit příjem vápníku dvěma způsoby. Příliš nízké množství narušuje transport vápníku přes střevní stěnu do příslušných částí těla. Transportér vápníku ve formě proteinu je tvořen převážně aminokyselinami lysinem a argininem, proto by jim měla být věnována větší pozornost v době zvýšené potřeby vápníku. Příliš mnoho bílkovin při současném zvýšení diurézy vede ke zvýšenému vylučování vápníku močí. Optimální poměr vápníku k bílkovinám je 16 mg Ca na 1 g bílkovin [1] [4].
Tuky
Fatty acids jsou složky tuků, které ovlivňují jejich vlastnosti. Existují nasycené a nenasycené mastné kyseliny, přičemž ty druhé se dále dělí na mononenasycené a polynenasycené. Studie ukazují, že v přítomnosti nenasycených mastných kyselin dochází k lepšímu vstřebávání vápníku. Navíc lidé s poruchou vstřebávání tuků mají snížený příjem vápníku (resorpci). Mechanismus tohoto vztahu není v současnosti znám [1] [4].
Oxaláty (kyselina šťavelová a fytová)
Oxaláty, nebo přesněji kyselina šťavelová, se vážou na vápník a tvoří nerozpustné soli – vápenaté oxaláty, které nejen snižují dostupnost vápníku, ale při nadměrném množství mohou vést k tvorbě ledvinových kamenů. Proto se vyplatí při zvýšené potřebě vápníku vyhýbat se potravinám bohatým na kyselinu šťavelovou nebo dodržovat větší odstup mezi potravinami bohatými na vápník a doplňky stravy. Kyselina šťavelová se vyskytuje ve větším množství například v rebarboře, šťovíku, špenátu, mangoldu, červené řepě, kávě, kakau, čaji [4].
Fruktany (inulin, oligofruktóza, fruktooligosacharidy)
V současnosti neexistují studie na lidech potvrzující souvislost mezi fruktany a vápníkem, ačkoliv předběžný výzkum je relativně slibný, zejména v případě inulinu. Předpokládá se, že tento vztah je způsoben poklesem pH v důsledku fermentace, což následně zvyšuje pasivní vstřebávání vápníku střevní stěnou [1] [9].
Vláknina, rezistentní škrob, strava bohatá na zbytky
Velké množství vlákniny snižuje příjem vápníku, tento vztah je pozorován i při dostatečném přísunu vápníku. Rezistentní škrob (část nerozpustné vlákniny) však podle výzkumů tuto podmínku nesplňuje. Přítomnost rezistentního škrobu zvyšuje absorpci vlákniny. Je potřeba dalšího výzkumu k objasnění přesných mechanismů pozorovaných účinků. Kvůli mnoha souvislostem týkajícím se příjmu vápníku někteří vědci doporučují nekonzumovat potraviny bohaté na vápník společně s velkým množstvím vlákniny, jako je tomu u doplňků vápníku. Může být také výhodné dodržovat odstup mezi užitím doplňku a jídlem [4] [10].
SHRNUTÍ
Vitamin D a C, hořčík, laktóza, kasein, inulin zvyšují dostupnost vápníku, fosfor a bílkoviny mají při odpovídajícím dávkování také pozitivní vliv na biologickou dostupnost vápníku. Naopak oxaláty, nasycené mastné kyseliny, alkohol, vysoký obsah vlákniny v jídle, nedostatečná koncentrace vitaminu D a hořčíku snižují příjem vápníku. Kvůli tolika závislostem některé zdroje uvádějí, že je nejlepší doplňovat vápník samostatně mezi jídly nebo se snažit doplňovat ho pouze v přítomnosti produktů, které zvyšují jeho biologickou dostupnost.
SEZNAM LITERATURY:
- Dolińska Barbara, Mikulska Agnieszka, Ryszka Florian : Podpora absorpce vápníku; Annalen Akademien Medizin Silesiensis 209, 63(1): 76-83
- Jarosza Mirosława, Rychlik Ewy, Stoś Katarzyna, Charzewska Jadwiga: Výživové standardy pro polskou populaci a jejich aplikace; Národní institut veřejného zdraví - Národní institut hygieny 2020
- Gralak Mikołaj A., Bertrandt Jerzy, Kłos Anna, Stryczek Anna B., Dębski Bogdan: Vliv tréninku a suplementace vitaminu C na obsah minerálů v játrech potkanů; POTRAVINY. Věda, technologie, kvalita, 2009, 4 (65), 352 - 360
- Szeleszczuk L. Kuras M.: Význam vápníku v lidském metabolismu a faktory ovlivňující jeho biologickou dostupnost v potravě; Oznámení. Odd. Zemědělství. WUM, 2014, 3, s. 16-22
- Mykkanen HM, Wasserman RH: Zlepšení příjmu vápníku pomocí kasein-fosfopeptidů u rachitických a normálních kuřat., J. Nutr., 1980, 2141-48
- Maurel DB, Boisseau N., Benhamou CL, Jaffre C. Alkohol a kosti: Přehled dávkových účinků a mechanismů Osteoporóza int., 2012, 23, 1-16 (rev.)
- Laitinen K., Valimäki M. Alkohol a kosti. Calcif. Tissue int., 1991, 49, 70-73.
- Lengemann FW, Wasserman RH, Comar CL: Studie o zvýšení absorpce radioaktivního vápníku a stroncia laktózou u potkanů., J. Nutr., 1959, 68: 443-56
- Ewa Cieślik, Kinga Topolska: Vliv fruktanů na biologickou dostupnost vybraných minerálů; Jídlo 2002, 3(32): 5-16
- Dagmara Orzeł, Monika Bronkowska, Marzena Styczyńska: Vliv rezistentního škrobu na absorpci Ca a P u potkanů WISTAR; Bromat. CHEM. TOXIC. – XLII, 2009, 4, s. 1161 – 1166
