OBSAH:

• Jednoduchá každodenní pravidla, která přispívají k ochraně životního prostředí

Každý člověk na Zemi zanechává svou uhlíkovou stopu, tedy množství skleníkových plynů, které člověk vyprodukuje. Skládá se z vyprodukovaného odpadu, spotřeby energie a dalších zdrojů. Pro lidské potřeby jsou káceny lesy a využívány pro zemědělství a pěstování. Spotřebováváme nespočet hektolitrů vody i fosilních paliv. Produkujeme tuny odpadu, plastů, textilu a dalšího. Zdá se nám, že zdroje naší planety slouží jen nám a jsou nevyčerpatelné. Přesto je přírodní prostředí našimi aktivitami silně zatěžováno. Za pouhých několik desetiletí vyhynula více než polovina volně žijících druhů zvířat a rostlin.

Nyní je čas přehodnotit naše každodenní chování a zvyky a zamyslet se, zda můžeme něco udělat pro ochranu životního prostředí. Nemusíte hned obrátit svůj život naruby – žít vegansky nebo se vzdát auta. Na začátek stačí malé změny, které mohou pro budoucí generace znamenat velký rozdíl. Zde je několik z nich.

Jednoduchá každodenní pravidla, která přispívají k ochraně životního prostředí

• Méně uzenin a masa, více zeleniny a ovoce – v běžném životě si neuvědomujeme, že chov zvířat a produkce masa jsou spojeny se vznikem obrovského množství skleníkových plynů (více než 20 % emisí skleníkových plynů pochází z průmyslu živočišných produktů), více než doprava po silnici, vzduchem a po moři dohromady. V současnosti tvoří hospodářská zvířata až 60 % všech savců na světě. Doprava masných výrobků do skladů, obchodů a pak k nám domů nebo spotřeba elektřiny na farmách je zdrojem zvýšených emisí oxidu uhličitého do životního prostředí. Deštné pralesy jsou nenávratně káceny, aby se uvolnilo místo pro chov zvířat a pěstování krmiva pro ně. Chov dobytka a výroba krmiv spotřebovávají velké množství vody. Průmysl živočišných produktů má také podíl na trhu s potravinami balenými v plastu. To vše vede k tomu, že stále více lidí se z ekologických důvodů rozhoduje pro vegetariánství. Nemusíme však zcela upustit od masa, abychom brali ohled na životní prostředí. Maso je v naší kultuře velmi důležité. Je spojováno s blahobytem, pohostinností a svátky. Nemusíme si ho však dopřávat každý den. Stačí, když ho jíme občas, o svátcích nebo jiných rodinných oslavách. Vyberme si maso a uzeniny z ekologického zemědělství, nebalené v plastových misách.
• Vyhněte se plastovým taškám a sáčkům – měli bychom nakupovat s vlastními, opakovaně použitelnými taškami z materiálu. Zdá se, že to každý už ví, ale mnozí z nás na to denně zapomínají. Nákupní tašky si nejlépe noste v kabelce nebo si jich nechte zásobu v autě. Ovoce a zeleninu při nákupu nebalte do plastových sáčků, ale do opakovaně použitelných tašek. Produkty jako svazek banánů, květák nebo například paprika vůbec nepotřebují samostatné plastové balení.
• Udržitelná móda – oděvní řetězce nás naučily, že kolekce oblečení se několikrát do roka neustále mění. Módní průmysl nám neustále nabízí „must-haves“ a navrhuje koupit další džíny, halenku, kabelku atd. Ale opravdu potřebujeme osm kalhot, tři zimní kabáty a deset kabelek? Ukazuje se, že na výrobu jedněch džín se spotřebuje až 10 000 litrů vody. A co se stane s oblečením, které vyhodíme, když zjistíme, že už není v módě? Desítky tun oblečení končí na skládkách. Obchodníci nemohou prodat všechny vyrobené kusy oblečení. Oděvní průmysl je zodpovědný za 20 % celkové spotřeby vody na světě a 8 % emisí skleníkových plynů. Než si koupíme další kalhoty, zamysleme se, zda je opravdu potřebujeme. Vyplatí se také nakupovat v secondhandech a vyměňovat si oblečení s kamarády.

• Třídění odpadu – zdá se samozřejmé a každý o něm slyšel, ale existuje tolik mýtů, že se to nevyplatí, protože odpad je stejně ve sběrném voze míchán, že mnoho lidí třídění odpadu ignoruje. A třídění odpadu je základ, který bychom se měli učit už od mládí. Je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak přispět k ochraně životního prostředí.
• Opakovaně použitelné produkty – papírové utěrky, jednorázové kapesníky, houbičky na nádobí, plastové kelímky nebo brčka – vše používáme jednou a hned vyhodíme, čímž vzniká obrovské množství odpadu. Stůl lze utřít opakovaně použitelnou bavlněnou nebo lněnou utěrkou. Místo nákupu kávy v plastovém kelímku ve městě si ji můžeme vzít v termohrnku domů.
• Domácí čisticí prostředky – například fosfáty v prášcích do pračky z drogerie výrazně přispívají k znečištění životního prostředí. Všechny druhy čisticích prostředků do koupelny, odstraňovačů vodního kamene a odpadních vod se dostávají do podzemních vod. Místo nich můžete k praní použít ocet a sodu a tradiční mýdlové vločky. Je to nejen ekologičtější, ale i ekonomičtější.

Toto jsou jen některé ekologické návrhy, jejichž zavedení do každodenního života od nás nevyžaduje velké úsilí ani oběti. Pamatujme také, že naše chování může být vzorem pro ostatní, zejména pro děti, jejichž ekologické návyky se v budoucnu stanou normou.